William Shakespeare, světoznámý anglický básník a spisovatel, napsal dvoudílnou historickou hru Jindřich IV. (v originále Henry IV) v letech 1598 – 1600. Pojednává o panovníkovi, který ve 14. století sesadil krále Richarda a sám se ujal vlády nad anglickou zemí. Parlament jej přivítal s otevřenou náručí, neboť s dosavadním panovníkem nevycházel. Nastala doba nové dynastie Lancasterů. Uvězněný Richard v žaláři nakonec umírá.

Jindřich IV. na Hradě
Nejvyšší purkrabství tvoří během Shakespearových her svět sám pro sebe. Při příchodu to nebývá tolik patrné, protože ač začínají představení až o půl deváté večer, je ještě stále dost světla. Jak ale čas na hodinách běží, začínají se hradby pomalu ale jistě nořit do tmy a pak teprve začíná ta pravá podívaná. Druhá polovina představení je doplněna barevným osvětlením, ohni a při korunovaci prince Jindřicha dojde i na malý ohňostroj. Scéna samotná je vhodně zvolená, není přeplácaná přílišným množstvím kulis, ba naopak jen lehce doplňuje celý děj, aby nezastínila mluvený projev a především pak autorovy myšlenky. Jediné, co by se dalo snad místy vytknout, je velké množství herců na pódiu, ve chvílích, kdy to není třeba. V historické hře vystupuje hodně postav, a proto je především v první polovině představení trochu obtížné sledovat, kdo je kdo. Herci se totiž mnohdy na jevišti nestřídají klasickým způsobem „odehraji a odejdu“, ale po svém projevu se jen tiše posadí na židli a zůstávají přítomni.

Bez moderního podání se neobejdeme
Co vás na hře zaujme na první pohled, budou jistě kostýmy. Pokud jste se těšili na původního Shakespeara se vším všudy, tak bohužel. Současnost si zřejmě žádá, aby se hry svým způsobem odpoutaly od doby, kdy byly napsány a byly divákovi blíže. Někteří tvůrci to řeší změnou prostředí, další bláznivými kulisami, jiní zase zvolí současnou módu. Nutno však dodat, že paní Zuzana Ježková, která kostýmy pro tuto hru navrhla, rozvinula svou fantazii vkusně a elegantně. Brnění a šlechtická roucha nahradily společenské obleky. Osobně mě nejvíce upoutala barevná kombinace černá-bílá-červená, která vybrané postavy zajímavě podtrhuje a zvýrazňuje.

Pokud jste představení Jindřich IV. ještě nenavštívili, pak neváhejte. Zpracování je příjemné, přijatelné a pro diváka pochopitelné. Zajisté o tom svědčí i vyprodané hlediště a velký aplaus na závěr. Pokud vás nevyleká úvod hry, kdy na jeviště vstoupí fáma a začne zhruba dvouminutový projev v angličtině, pak už nic. Holt se návštěvníci musí smířit s faktem, že Shakespeare je anglický umělec a tvůrci to buď měli v úmyslu připomenout, nebo jen chtěli poškádlit ty, kteří angličtině na chuť nepřišli.

Navštivte představení také v Brně či Ostravě
Po 17. červenci se nastudování premiérové hry Shakespearovských slavností postupně přesune také na Slovensko do Bratislavy a pak na brněnské a ostravské jeviště. Na závěr léta se Jindřich IV. opět vrátí do Prahy, opět do Nejvyššího purkrabství Hradu a celkově zde zakončí tento ročník Shakespearovských slavností. O překlad hry se postaral Martin Hilský, režii má na svědomí Lucie Bělohradská. Skvělé herecké výkony se předvádějí Zdeňka Žádníková, Jan Dolanský, Martin Preiss, Norbert Lichý nebo například Ladislav Mrkvička.

Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Viktor Kronbauer, Pavel Mára (Agentura Schok)