Splněné dětské přání: Handicapovaná Verunka nejraději tancuje s tatínkem v altánku

splněné dětské přáníKaždý z nás máme ve hvězdách vepsaný svůj osud. Jsou ženy, které v pohodě otěhotní a potom s ledovým klidem odloží dítě do ústavu. Naopak jiná maminka čeká dlouhé roky na své vytoužené miminko a nakonec ještě musí projít velkým peklem, aby si vůbec splnila svůj velký sen. Seznámíme vás dnes s Dagmarou a její dcerkou Verunkou.


Maminka Dagmar nám bude vyprávět svůj příběh, který začal před 16 lety, v roce 1997, kdy se jí mělo narodit miminko. Pro holčičku měli vybrané jméno Verunka. Osud však nadělil rodičům velmi bolestnou zkoušku. Dcera se uškrtila na pupeční šňůře dva dny před porodem. Jejich bolest byla obrovská, ale oni to nevzdávali a po vytouženém dítěti stále prahli. Když jim v roce 1998 lékaři oznámili radostnou zprávu, že je maminka těhotná znovu, měli oba neskutečnou radost. Jenom se s tatínkem Pavlem báli, aby se smutná situace opět neopakovala.

Kdy jste se dozvěděla, že čekáte opět holčičku?
„Zhruba ve 4. měsíci těhotenství nám to lékaři oznámili. V tu chvíli jsme měli neskutečnou a nepopsatelnou radost, že budeme mít konečně Verunku a bude do páru se svým starším bráškou, kterému v té době bylo 18 let a mám ho z první ho manželství.“

Jak probíhalo vaše třetí těhotenství?
„Mé těhotenství probíhalo bez jediné komplikace, vše se zdálo být ‚normální', chodila jsem na pravidelné kontroly. Dcera byla samozřejmě plánovaná a strašně jsme se na ni s manželem těšili. Tehdy mi bylo 38 let. V den ‚D', jak se říká, se nám narodila krásná, usměvavá holčička jménem Verunka Žáková, která měla 3 400 gramů a krásných 51 centimetrů.“

Radostné chvíle však netrvaly příliš dlouho, viďte. Prozraďte, kdy jste se dozvěděla, že vaše dcerka není zdravotně v pořádku?
„Bohužel, ke vší té radostné zprávě, že máme naše vytoužené miminko a krásný poklidný život na vesnici v Horním Prysku, který by si přál každý, kdo očekává přírůstek do své rodiny, se bohužel stalo něco velmi neočekávaného a velmi zdrcujícího pro nás pro všechny. V 5. měsíci Verunce lékaři zjistili svalovou hypotonii, mikrocefalii a od narození má  ptózu  víček. S manželem jsme si v té době vůbec nedokázali představit, co to pro nás všechno znamená a co to bude pro nás oba obnášet. Nikdy jsme se nedostali do styku s těmito výrazy či definovanou diagnózou. Ale po tragédii s mrtvě narozenou holčičkou jsme si mysleli, že nemůže být nic strašnějšího a doufali jsme, že to spolu zvládneme, a vše se srovná.“

 

splněné dětské přání


Jak zněla přesná diagnóza lékařů?
„Verunčina diagnóza zní F 72.8 - těžká mentální retardace, G 98.0 (vývojová vada mozku). S touto diagnózou, ale i s kterýmkoli jiným nezvratným verdiktem, se žádná maminka nikdy nesžije. Pro každého z nás je to jakási osobní prohra v životě. Já to díky svému manželovi a jeho velké podpoře celkem zvládám, snažím se být jak dceři, tak i jemu oporou. Víme, že to není lehké, ale snažíme se s tím nějak poprat.“

Co byste nám prozradila o Honzíkovi, vašem synovi z prvního manželství?
„Verunka má staršího bratra Honzu, kterému je dnes 33 let. Má úžasnou rodinu a báječnou čtyřletou dceru Barborku, která je naším velkým štěstím. Je to takové malé sluníčko, které Verunce vždy rozzáří její očička a úsměv na tváři.“

Jak probíhal vývoj vaší dcery, když rostla?
„Verunčin psychomotorický vývoj je zpožděný, seděla až ve dvou letech. Nelezla, neplazila se. Do lázní jezdí pravidelně každý rok, již od svého 2. roku. V obsluhování se je Verunka nesamostatná, svlékne si pouze čepici, ponožky, jinak potřebuje kompletní servis. Je plně odkázána na péči druhé osoby. Na výchově naší dcerky se s manželem, který je velmi dobrý otec i milující manžel, podílíme vždy oba dva.“

Zmínila jste, že je Verunka ve vývoji opožděná, jak spolu tedy komunikujete?
„S Verunkou se dorozumíváme teď v jejích 15 letech pomocí signálů. Na toaletu si například ukáže rukou. Na jídlo je volaná. Na zavolání přijde a usadí se ke stolu. Někdy se zvládne nakrmit sama, někdy s mou pomocí. Bohužel nemluví, pouze vydává zvuky. Nemá dobře vyvinuté hlasivky. Do svých 13 let byla na plínkách a jednalo se o velmi těžké období. Nakonec se i tohoto dokázala zbavit. Teď už je bez plen a na WC si dojde s pomocí rodičů.“

splněné dětské přání


Verunka oslavila v září narozeniny, jaké byly ty letošní?
„Oslavila s rodinou své krásné patnáctiny. Dostala náušničky, řetízek, dortík a hlavně oblečení, neboť je to naše parádnice. Nejvíce jí potěšil batůžek, ze kterého měla strašnou radost. Jí vlastně stačí jenom málo, raduje se z každé maličkosti.“

Čemu se Verunka nejraději věnuje?
„Miluje hudbu a moc pěkně na ní tančí. Ráda se u ní směje a nejraději má, když na ni může tancovat se svým tatínkem v  altánku na zahrádce. Velmi ráda kouká na jakékoliv pohádky či dětské filmy. Jinak je to dívka klidně laděná, mírná a nekonfliktní. Je velmi citlivá, a pokud s něčím nesouhlasí, nebo se jí něco nelíbí, má tendenci se ihned rozplakat.“


Jaké barvy má dcerka ráda a co spolu nejraději děláte?
„Z barev má nejraději červenou, růžovou a fialovou. Barvy dokáže rozeznat. Nejraději spolu vaříme či pečeme něco dobrého, u toho si pustíme muziku a kuchtíme pro tatínka samé dobroty. Má ráda kapelu Kabát a hlavně od Smolíka písničku ‚Říkej mi táto'. Také se jí líbí Turbulenc i jakákoliv rytmická hudba.“

Do jaké školy Verunka dochází?
„Verunka chodí do speciální školy v České Kamenici, do páté třídy měla svojí asistentku.“

Víte, co by si vaše holčička nejvíce přála?
„Nevím, zda by si Verunka něco přála, ale vím, že každé, ať už ‚jiné' či normální dítě má své přání a rodiče se mu ho snaží splnit. Myslím, že by se jí líbil jakýkoli zážitek s hudbou či nějaké dětské představení.“

Splněné dětské přání pečlivě vybíralo a darovalo vaší dceři panenku Markétku ve fialových šatičkách, neboť jste nám prozradila, že má ráda fialovou barvu. Podařilo se nám ji potěšit?
„Nezisková organizace Splněné dětské přání mě zaujala Vaším vcítěním se do druhých lidí. Pomoc ostatním a udělat jim radost. Vám i celé vaší organizaci moc děkujeme - rodiče Verunky, Dagmar a Pavel Žákovi. Z panenky měla velkou radost a hned večer s ní šla i spinkat.“

Splněné dětské přání věnovalo holčičce panenku Markétku. Sponzorem panenky jsou paní Helenka a pan Zdeněk. Děkujeme za dobrý skutek i finanční dar. Pokud také chcete potěšit postižené děti některou z našich ručně vyráběných panenek, napište nám na e-mail Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Panenku si můžete osobně vybrat z galerie na www.facebook.com/PanenkyProHandicapovaneIZdraveDeti. Ve vydaném článku se pak vždy dozvíte, kam vámi sponzorovaná panenka doputovala a komu udělala radost.


 


Text: Martina Šmejkalová
Foto: Dodal obdarovaný





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Přihlášení

Anketa

Jak nejraději trávíte letní večery?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání