Ani čtvrtý ročník Nočního běhu pro Světlušku jsem si nemohl nechat ujít. Vracím se do Stromovky každý rok a vždy mě něco překvapí. Většinou mile. Letos to bylo jen prosté ohlédnutí se při samotném běhu...
Tentokrát se běželo už v polovině dubna v poměrně dusném večeru, což bylo při běhu znát, ale potěšení z podpory dobré věci všechno přebije. A jsem rád, že každoročně počet lidí, kteří se rozhodnou zúčastnit se této akce, narůstá. Letos se číslo vyšplhalo až k pěti tisícům nadšených běžců. Oceňuji to obzvláště z toho důvodu, že o kousek dál se ve zhruba stejný čas pouštěly tisíce lidí tunelem Blanka na kolech v rámci Velké jarní cyklojízdy.
Tento rok jsem dorazil na Výstaviště už za tmy a za tónů písní kapely Tata Bojs. Hned mě zaujalo, že organizátoři rozestavěli stánky pro registraci a další potřebná stanoviště trochu jinak. Podle mě přehledněji a lépe. I když jsem druhý den četl v diskuzích, že někdo například v davech nemohl najít stoly s vodami, přišlo mi vše připraveno dobře.
Přímo na trati možná nebylo tolik dobrovolníků jako v minulých letech a ty, kteří běželi poprvé, mohlo zaskočit i jednoduché značení, které rozdělovalo tratě na tři a pět kilometrů (ve skutečnosti 2,9 a 5,2 km), ale jinak bylo vše podobné, jako v minulých letech.
Tradičně pomalejší start, než se masa lidí trochu roztrhala. Pak už se běželo vcelku dobře. I když jsem letos neměl čelovku, světla od ostatních a na velké části trati i z pouličních lamp cestu osvětlila dobře. I tak jsem viděl slečnu, která se nedobrovolně natáhla přes kořen a dokonce pána posedávajícího u cesty, asi s podvrtnutým kotníkem.
Letos běh okořenily písně a hluk z pouti, houkání vlaků a tradičně i šum občerstvujících se lidí U Šlechtovky. Co mě ale tentokrát překvapilo, byla naprosto banální věc. Nevím, proč mě to v minulých letech nikdy nenapadlo. Podívat se za zatáčkou za sebe a vidět ve tmě tu nádhernou řadu světýlek. „To je úplná magie,“ byla ohromena jedna dívka běžící vedle mě a já jí musel dát mlčky za pravdu. Celých mých třicet minut na trati (závěr tedy už docela bolel) jsem si tuhle magii vychutnával. Zážitky z Nočního běhu pro Světlušku patří každý rok k tomu nejkrásnějšímu. Navíc hřeje podpora dobré věci a snad i letošní vybraná částka pomůže našim nevidomým spoluobčanům.
Text: Pavel Urban
Foto: Oficiální foto akce
