KAVÁRNA POTMĚ SE LOUČÍ

Kavárna POTMĚDvoutýdenní provoz temné kavárny utekl velmi rychle. Zájemci mohli navštívit prostory a v klidu si vychutnat černočernou kávu naposledy ve čtvrtek 24. června. Zajímá vás, jak vypadala kavárna uvnitř a jací lidé, zde pracovali? Jak dlouho trvali přípravy této krátké, ale obohacující akce i dalších zajímavostí jsme zjistili speciálně pro vás od Jiřiny Nachtmannové z Nadačního fondu Českého rozhlasu.

 



O SVĚTLUŠCE
Světluška je dlouhodobý sbírkový projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, založený na solidaritě a dobré vůli lidí, kteří se rozhodli darovat nevidomým trochu světla. Patronkou je zpěvačka Aneta Langerová. Světluška pomáhá dětem i dospělým s těžkým zrakovým postižením z celé České republiky. Projekt byl zahájen v srpnu 2003, a dosud se podařilo shromáždit a rozdělit na přímou pomoc nevidomým téměř 60 milionů Kč. Projekt přispívá na speciální pomůcky, jako jsou „mluvící“ počítače, optické lupy, dále na vodící psy, asistenční a průvodcovské služby, osobní asistenci pro zrakově postižené děti integrované do běžných škol. Podporuje zrakově postižené studenty stipendiem, přispívá na přepis učebnic, speciální školní hmatové pomůcky i načítání zvukových knih. Podporuje také nevidomé sportovce a umělce.

Kavárna POTMĚ

Kavárna POTMĚ se letos pořádá již pošesté. Máte stále stejný vyškolený tým nevidomých nebo dáváte prostor k prostřídání více lidem?
O hosty Kavárny POTMĚ se stará dvanáct nevidomých kolegů kavárníků ve dvou směnách. Někteří z nich spolupracují se Světluškou už od roku 2006, kdy byla kavárna otevřena poprvé, jiní přišli později. Jak jde život, mění se i tým kavárny. Pracovat se stejným vyškoleným týmem, který je už sehraný, má určitě své výhody, ale z důvodů rodinných, studijních nebo pracovních to není vždy možné. A tak s každou další kavárnou přicházejí noví lidé. To je dobře, protože s sebou přinášejí i nové nadšení a Světluška tak může dát příležitost více nevidomým. Letos jsme v týmu přivítali dvě nové kolegyně, které se úspěšně zhostily role číšnice.

 


Pracujete pouze s lidmi, kteří se již jako nevidomí narodili, nebo i s těmi, kteří se jimi stali v průběhu života?
V týmu kavárny pracují jak nevidomí od narození, tak ti, kteří o zrak přišli v pozdějším věku. Záleží na individuálních schopnostech každého z nich. Stejně jako mezi vidícími i mezi nevidomými potkáte lidi, kteří jsou více aktivní a samostatní. Podmínkou je zvládnutí pohybu a orientace v prostoru, běžných denních činností a komunikačních dovedností. Každý člen nevidomého týmu je pak samozřejmě pro práci v kavárně odborně proškolen.

Tušíte, zda je rozdíl mezi vnímáním člověka, který už od mala nevidí, a který oslepne v pokročilém věku? Nebo po té, co zvládnou vnímání prostoru, chůzi, písmo a jiné věci se mezi nimi rozdíly smazávají?
Rozdíl je ve vnímání prostoru, barev, i světla a tmy. Člověk, který měl možnost vidět, má vizuální představu o světě a může ji využít. Nevidomý od narození vnímá svět ostatními smysly, které dále rozvíjí a využívá při svých každodenních aktivitách. Není však už od narození obdařen lepším hmatem nebo sluchem než lidé vidící, vše je otázkou tréninku, šikovnosti, vytrvalosti a zkušeností. Bez zraku se však ostatní smysly jakoby zbystří. O tom se i vidící lidé mohou přesvědčit například právě v Kavárně POTMĚ. Hosté kavárny mají pocit, že si ve tmě svou kávu více vychutnají, intenzivněji vnímají zvuky i vůně.

Kavárna POTMĚ
Uvnitř temného prostoru se nalézá šest stolů se čtyřmi místy. Pro obsluhu ve tmě věřím, že je to práce až běda, avšak neuvažovali jste třeba o rozšíření prostor či pořádání akce na více místech zároveň? Určitě je spousta lidí, kteří se kvůli kapacitě do kavárny nestihnou dostat.
Počet stolů v kavárně není náhodný, představuje šesti bod Braillova slepeckého písma. Stoly jsou tak uspořádány do dvou řad po třech, stejně jako znak Braillova písma. Na každé směně hosty obsluhují dvě číšnice, kdy každá z nich má na starosti jednu řadu stolů.
Původně měla být kavárna jen malým nahlédnutím do života beze zraku, ale samozřejmě nás velký zájem těší a pořád hledáme cesty, jak ji zpřístupnit co největšímu počtu lidí. Letos se to povedlo díky vstřícnosti Městské části Praha 1, která nám poskytla prostor na Ovocném trhu na delší dobu, než tomu bylo v loňském roce.

 

Proč může projekt fungovat pouze čtrnáct dní v roce? Bylo by hezké, kdyby se třeba opakoval častěji nebo si našel své stálé zázemí a fungoval nastálo.
To máte pravdu, určitě bylo. Je to však projekt osvětový neziskový a chceme, aby byl přístupný všem. Proto nemůže fungovat bez finanční podpory partnerů Světlušky. A věřte, že i na těch čtrnáct dní je to částka nemalá. Ale jak už jsem řekla, hledáme nové možnosti a můžu prozradit, že příští rok by se kavárna POTMĚ měla otevřít víckrát. Na jaře by měla mít svou premiéru v Pražské zoologické zahradě. Dalším nápadem je „Kavárna POTMĚ na cestě“, která by putovala po českých a moravských městech.

 

Kavárna POTMĚ
Jak dlouho trvají přípravy této dvoutýdenní akce a co ve zkratce obnášejí?
Příprava začíná několik měsíců před otevřením kavárny. Ani ten sebelepší nápad a projekt nemůže fungovat bez spolehlivých partnerů. Naštěstí má Světluška takové, se kterými kavárnu POTMĚ realizuje už od samého počátku. Prostory jsou sestaveny z pěti stavebních buněk. Dále to zahrnuje dodání surovin pro přípravu nápojů, včetně zapůjčení kávovarů. Potřebujeme samozřejmě tisknout propagační materiály, celý tým kavárníků má speciální trička. Naši mimopražští kolegové si nemohou vynachválit pohostinnost hotelu Perla, který jim zajišťuje ubytování. To vše poskytují partneři Světlušce zdarma a bez jejich pomoci bychom tento projekt těžko dokázali realizovat.

 

Jak se vlastně nevidomí v prostoru kavárny dokážou tak dobře pohybovat a obsluhovat, je to pouze o cviku?
Ano, ale i o šikovnosti, soustředění a dodržování pravidel. Práce v kavárně je náročná a vyžaduje i kus talentu, se kterým se člověk už musí narodit. Když k tomu pak přidáte odhodlání a odpovědnost, můžete se stát členem týmu. Otevření kavárny předchází dvoudenní intenzivní školení a zácvik, během kterého nevidomí dokonale poznají prostor uvnitř kavárny a naučí se ho zvládnout. Průvodci přivádějí hosty ke stolům podél obvodových stěn a orientaci jim usnadňují speciální hmatové značky. Číšnice se pohybují středem kavárny, kde jim pomáhají vodící lišty a hmatové značky na podlaze. Při obsluze hostů je pak jejich nezbytným pomocníkem hmat a sluch. Hosteska, průvodci, číšnice a barman, každý má svou roli a vše na sebe plynule navazuje, tajemství je v souhře a spolupráci celého týmu.



Druhou část rozhovoru o projektu Kavárna POTMĚ přineseme zítra. Dozvíte se více o týmu, který zde pracuje a jejich náplni.





Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Nadační fond Českého rozhlasu
 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Jak nejraději trávíte letní večery?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání