Maminka Mirka je samoživitelka, která musí pracovat i o víkendech, aby se o Karolínku zvládla postarat. Pro svou dceru by si přála dovolenou, kino a hlavně úsměv na její tváři. Možná také i nějakého hodného tatínka. Kája je hodná dívka, která se brzy musela naučit být samostatná. Jak nám její maminka napsala: „Je moc vděčná za cokoli a umí pochopit, když něco nejde. Není typ dítěte, které křičí v obchodě, já to chci!"

Miroslavo, kdy a jak se vaše dcera narodila?
„Kája se narodila v Ostravě. Neměla to jednoduché již od prvních okamžiků, kdy se drala na svět. Narodila se v 8. měsíci císařským řezem. Po těžkých komplikacích skončila na JIP v Ostravě. Naštěstí je to malá bojovnice od prvního nádechu na tomto světě. Nyní je to osmiletá slečna, co se učí slovům a návykům dívčí puberty, což je někdy velmi náročné.“

Vy sama musíte neustále pracovat, a to i o víkendech. Jak řešíte hlídání?
„Řeším to, jak se zrovna dá. Pokud to jde, beru si ji hned po škole do práce. Tam si napíše úkoly, anebo jde k mamince také samoživitelce – zde se společně v tom hlídání dětí střídáme, jak jen to jde. Patří jí moje díky, taky to nemá jednoduché. Umřel jim otec, takže tam je taky potřeba pomáhat. Jsme si oporou. Takže pokud není semnou v práci, je tam.“

Jaký předmět má Karolínka ve škole nejraději a co ji vůbec nebaví?
„No myslím, že dospívání do oblíbených předmětů patří hlavně přestávkám. Ráda má hudební výchovu a matematiku, alespoň prozatím. V září nastoupí do druhé třídy. Baví jí hodně mažoretky a slíbila jsem jí další kroužek, a to roztleskávačky. Sice nekoordinovaně mává rukama i mimo rytmus, ale s úsměvem jí hrozně moc fandíme. Pokud něco ráda nemá, tak se to neprojevilo, ale velmi brzo začne.“

Má vlastní mobil? Umí se vyrovnat s pošklebky a nebýt ve škole terčem posměšků?
„Terčem posměchů určitě není. V současné době je mnoho dětí, bohužel, co nejsou z úplných rodin. Mobil s kreditem má, neboť, když se vracím z práce v době, kdy jí končí kroužek, musí vědět, že má počkat u domu či bytu, aby nepanikařila. Jiné vymoženosti jí asi určitě chybí. Děti do školy berou drahé hračky nebo je mají, chlubí se různými věcmi, co ona ani netuší, že existují. Někdy je smutná, ale dá si to vysvětlit. Pokud to jen jde, nahradíme to něčím jiným. Bojím se puberty, to tak snadné již nebude.“

Když máte trochu času – jaká je vaše největší záliba, které se spolu věnujete?
„Spíme! Je to divné, ale spíme. Vesměs spolu jdeme někam ven do přírody. Procházka anebo blbnutí. Miluje bazén, ale to já nemusím zase. V plavkách nechci pohoršovat okolí, ale když musím, tak musím – i na tobogán mě dostala. Dobrá zpráva je, že jsem se v něm nezasekla, ta špatná pro mě je, že tam musíme znova,“ dodává s úsměvem paní Miroslava.

Nejoblíbenější česká písnička, kterou si ráda zpívá?
„No asi Waka Waka od Shakiry, ale do české písně to má daleko. Pokud vezmu českou píseň, tak má ráda vše melodické, těžko vybrat. Nyní si zpívala Děti ráje.“

Dívá se ráda na pohádky, kterou má nejraději?
„Má moc ráda třeba Princeznu ze mlejna, potom vedou Moulové a v poslední době Magadaskar.“

Má doma nějaká zvířátko, aby se necítila tolik sama?
„To nemá, měly jsme křečky, ale asi se o to neumím dobře postarat. Ale sama se určitě necítí, neboť jí zaplňuji tolik její volný čas, že je ráda za trochu klidu. Ovšem pokud nepočítáme pavouky, co jsou asi všude. Ať je to jakýkoli pavouk, jmenuje se Maruška. Zatím si myslí, že je to jeden a ten samý.“

Kdybyste si mohla něco pro svou dceru vybrat za dárek, aby jí to udělalo radost – co by to bylo a proč?
„Je to těžké, je tak hodná, že ani přesně nevím. V obchodě ukazuje na hodně věcí, asi nejvíc na ty malé Pečopáky. Nějaké má, ale chce po mně domeček nebo vílu Barbie s křídly. Nakonec jsem to vyřešila velice chytře - koupila jsem panenku za 100 korun a křídla se vystřihla z papíru. Určitě by si moc přála kolo, abychom příští rok mohly s babičkou a dědou jezdit na výlety. To by bylo super!“

Čas rychle utíká a Karolínka se bude brzy rozhodovat o volbě povolání. Už má nějaké přání, čím by chtěla být?
„Ona by chtěla být pokaždé něčím jiným. Zatím neřeší, co bude, ale kdy to bude. Snažím se jí vsunout do hlavičky, že první musí mít alespoň tři školy a pak volba. V současné době je ještě malá a přesnou představu nemá.“

Máte hodně omezený finanční rozpočet na domácnost. Jak to třeba řešíte na Vánoce?
„No prakticky od prázdnin nakupujeme na Vánoce, od konce Vánoc zase šetříme na prázdniny. Tak to jde pořád dokola. Karolínce stačí málo, nepotřebuje drahé dary. Jen musím myslet na to, že pokud pod stromečkem nemám nic já, pláče a je smutná. A k tomu vždy něco musíme vyhodit, nebo dát do dětského domova, protože je naučená, že když má něco nového dostat, jako na Vánoce, měla by se podělit o něco, co má sama doma. Vesměs to dávám malým dětem, anebo tak potají vyhodím rozbité hračky. Má ale zafixováno, že se musí dělit, že jsou děti bez maminky, co potřebují víc. Chci letos zajít do dětského domova nedaleko od nás a odnést tam pár hraček.“

Přála byste si pro Karolínku i sebe najít nějakého hodného tatínka, nebo jste již ztratila naději a snažíte se už jenom postarat o svou dceru?
„Na to je těžká odpověď. Snažím a nesnažím. Naděje zůstává pořád, ale už nehledám. Mám tolik práce s námi dvěma, že na to již není čas. Tatínka bychom určitě chtěly a hlavně potřebovaly.“

Co by vám a Karolínce udělalo v současné době největší radost?
„V současné době řešíme jen vybavení do školy a kroužky. Moc by si přála opět do mažoretek i do roztleskávaček. Vyjde to na pololetí kolem 500 korun plus ostatní výdaje, kolem těch zhruba dvou set, jak kdy a jak co. Ono to je postupně.“

Jako každá dívka v jejím věku se určitě ráda parádí. Slečna Lenka, která je majitelkou obchůdku Korálky Leontýnka, ručně vyrábí šperky a doplňky. Malé Karolínce věnovala dáreček. Měla radost?
„Tak to je malá parádnice, byla moc nadšená. Hned, ani to pořádně nerozbalila, měla to na ruce a zkoumala, co z toho všechno jde a kam to jde nasadit. Jsou to krásné korálky. Nádherně barevné a živé.“

Splněné dětské přání věnovalo Karolínce panenku - Lesní vílu. Jak na vás náš projekt zapůsobil?
„Je úžasný. Sdílela jsem odkaz na FB, rozeslala pár odkazů na Skypu a rozhodně tím nekončím. Jsem hrozně ráda, že někdo bez záštity slavných do toho jde a snaží se. Jsem ráda, že jste a jsou lidé, kteří do tohoto projektu věnují svou energii. Patří vám velké díky a nejen vám, ale i těm, co jen sdílí a pošlou informaci dál. Děkuji vám za to. I kdyby byl jen jeden úsměv na dětské tváři - stojí to za to. Když jsem viděla Karolínku, jak si vílu vytahuje z balíčku, jak je krásně barevná, čekala jsem, že s ní bude chtít spát a nosit ji všude - spát s ní chce, ale dala ji na výsostné místo mezi nejdražší hračky svého srdíčka, které opatruje a nikomu je nepůjčí. Bere to jako dar za to, že pomáháme jiným dětem. Děkuji, že Karolínka od vás dostala tuto vílu, velmi si toho ceníme.“

Co byste popřála všem nemocným dětem, které neměly to štěstí narodit se zdravé, a jejich rodičům?
„Sílu a naději – odvahu jít dál a věřit, že jednou se všechna snaha a úsilí vrátí. Vždy, když je maminkám smutno, nevidí cestu jak dál a samy mají slzy v očích, ať se podívají, jak jim v posteli spinká ten jejich poklad. Uvidí, že všechna snaha a starost za to stojí, protože jen díky nim spinkají v poklidu a jsou šťastní. Přeji jim sílu a mnoho úsměvů svých ratolestí. A dětem? Sluníčka, usmějte se na maminku či tatínka a obejměte je. Jen slovo mám tě rád, vyléčí každou bolístku rodiče. A dětičky, jste krásné, když ne zdravé, pořád jste milované.

Malá Karolínka se nakonec rozhodla ke krásnému skutku. Maminka jí vysvětlila smysl našeho projektu Splněné dětské přání, ona rozbila své prasátko a vybrala 200 korun, za které se rozhodla koupit naší panenku Šárku. Tu potom věnujeme další nemocné holčičce. Je chvályhodné, že i tak malá slečna dokázala pochopit, že i ona sama může splnit přání jinému dítěti.

Pokud vás zaujal tento příběh a chcete této mamince a malé Karolínce nějak pomoci, ať už finančním příspěvkem či věnováním nějakého kroužku, kola, nebo skutečné panenky Barbie s křídly, napište nám na e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Všechny vaše dopisy budou předány paní Miroslavě. Předem všem moc děkujeme.

Speciální poděkování:

• Karolínce za koupi a věnování panenky Šárky nemocnému dítěti
• Miroslavě Okalové za rozhovor
• Korálkům Leontýnka za sponzorský dar
• Příznivcům projektu Splněné dětské přání za koupi panenky

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

• Akustické koncerty Anety Langerové jsou plné života
• Jaksi Taksi i Five O’clock Tea na Votvíráku s novým albem
• Program Prague Fashion Weekendu bude pestrý a luxusní
• V Divadle Na zábradlí bude opět Václav Havel
• 100 let od potopení Titanicu připomene speciální akce