„Čich - hmat - sluch - zrak i chuť, by chtěly do šestky, vzít rychle za kliku, vejít do místnosti. Co tam tak asi může být? Jsem zvědavý a hladový.“ Vypůjčil jsem si začátek písně „Nájemník“ od kapely Vypsaná fiXa, který velmi trefně vystihuje očekávání, které jsem měl, když jsem se za tímto netradičním zážitkem vydal. Jen si za šestku dosaďte restauraci Pod křídlem noci v centru Prahy, která je jediná svého druhu v České republice.

První část restaurace je světlá a objednáváte si v ní vše, co vám později bude obsluha servírovat ve tmě. V příjemném moderním prostředí si aktuálně můžete prohlédnout na zdech obrazy, na nichž jsou vyobrazeni známé osobnosti. Musíte si odložit do speciálních schránek své osobní věci, hlavně takové, které by mohly ve tmě nějak svítit, tedy i mobily. Dozvíte se číslo vašeho stolu a jméno číšníka, který vás bude obsluhovat. V temné části pracují nevidomí a slabozrací, kteří však mají prostory perfektně zmáknuty.

Tyto speciální večery jsou jen ve čtvrtek a v pátek a objednat se na ně musíte aspoň dva týdny dopředu, protože je o ně velký zájem. Na výběr pak máte čtyři menu. Ta se skládají vždy z předkrmu (popřípadě polévky), hlavního jídla a zákusku. Pití vybíráte nezávisle dle svého vkusu z nápojového lístku. Menu jsou označena „Pro labužníky“, „Rybí“, „Vegetariánské“ a „Zahalené tajemstvím“, kdy dostanete v podstatě kombinaci nabízených pokrmů skrytých v dalších menu, každopádně ale předem netušíte, co to zrovna bude a o to je pak vaše vnímání v temné části intenzivnější a možná i opatrnější.

Když už si všechno pečlivě promyslíte a vyberete, je dobré si ještě zajít na záchod, který je právě ve světlé místnosti, protože pak si sice můžete v průběhu večera odskočit, ale ty světelné přechody jsou tak šokující, že vám to nedoporučuji. Pak už zavolá obsluha číšníka z „druhé části“ restaurace, který vás přes přechodovou místnost uvede k vašemu stolu. A tam začíná to pravé dobrodružství. Jestli si dokážete představit tmu třeba někde v lese, tak si vždy oči po nějaké době zvyknou a alespoň obrysy rozpoznají, ovšem v této místnosti je skutečná tma, kdy jsem za celý pobyt v ní neviděl vůbec nic. V tu chvíli přicházejí na řadu další vaše smysly, jak už jsem naznačil v oné písni na úvod.

Nejdříve je potřeba poslouchat, protože váš číšník vám řekne důležité pokyny, kde máte na stole příbory, kde sklenice na pití a kde vůbec sedíte, případně, jestli někdo sedí proti vám. Možná vám to přijde úsměvné, ale nevidíte skutečně nic, takže každá informace se vám hodí. A sluch je důležitý také pro chvíle, kdy si chcete svou obsluhu přivolat, pakliže máte nějaké přání. Číšníci totiž cinkají či zvoní, takže víte, že prochází právě kolem vašeho stolu.

Když dostanete pití a první jídlo, přijdou na řadu hmat, chuť a také čich. Já jsem si nechtěl hned v úvodu přidělávat starosti, a tak jsem si dal pivo a sklenici si odkládal, pokud možno, stále na stejné místo. Ve svém menu jsem měl jako první chod polévku, což je ještě poměrně snadné nabírat tekutinu lžící z misky. U jiných menu začala pro návštěvníky zkouška hned na startu.

U hlavního jídla už se ale rozdíly smazávají. Tam už je každá rada drahá a musíte se spolehnout na sebe a doufat, že z talíře všechno sníte a něco nerozházíte mimo, třeba i na cestě od stolu k ústům. Často ale budete mít radost, pokud na vidličku vůbec něco naberete. A přiznejme si to otevřeně, v určitých chvílích už není prostor na hrdinství a prostě si na talíř sáhnete prsty, abyste měli jistotu, že polovinu jídla nenecháte na něm. Stejně vás nikdo nevidí.

Než přijde poslední trápení se zákuskem, tak vám večer zpříjemní kulturní program. Jelikož jsem restauraci navštívil asi týden před Vánocemi, zahrál nám nevidomý Honza Jareš krásné písně včetně koled. Lednový program však nabízí kromě tohoto klavíristy například Zpívání do tmy v podání Šárky Markové a Petry Sladké, hru na akordeon Jana Synka či čtení Veroniky Janků nazvané „Vaříme nazí“. Podrobný program, stejně jako další přínosné informace, najdete na stránkách podkridlemnoci.cz.

Po zákusku ještě můžete chvíli posedět, nebo požádat obsluhu, která vás odvede znovu do světlé části. Tam se budete chvíli vzpamatovávat, především vaše oči, a tak máte ještě v kompletní ceně 790 korun na osobu kávu nebo čaj. Můžete se tak se svým partnerem podělit o čerstvé zážitky ze tmy a popřemýšlet, jak na tom jsou třeba právě nevidomí lidé. Zajímavostí je, že do stejné místnosti, kde jste prožili večer ve tmě, se můžete ve všední den vydat i na oběd, kdy je ještě normálně rozsvícena. Pak si třeba porovnáte prostor, jak ho vidíte, s vaší původní představou.


Text: Pavel Urban
Foto: Pod křídly tmy