Nevzdávej to: Brožová, Vydra a Bebarová na jednom jevišti

nevzdávej toDivadlo na Vinohradech uvede na konci sezony ještě jednu zajímavou premiéru. Představení Nevzdávej to spatří diváci poprvé v pátek 15. května. O režii inscenace se tentokrát postaral Juraj Deák, hudební doprovod má na svědomí Ondřej Brousek, zatímco kostýmy vymýšlela Romana Redlová. A o čem hra, která pochází z pera jednoho z nejhranějších britských dramatiků Sira Davida Hara, bude?

 

Dceru Meredith Guestové přistihnou ve škole, když kouří marihuanu. Situace, která by netěšila žádné rodiče, je o to svízelnější, že Meredith Guestová je ministryní vnitra. Po něčem takovém přece novináři přímo baží. Ovšem rozhodne-li se to ministryně ututlat, nežene se tím do něčeho ještě mnohem horšího? A jakou roli v tom sehraje jakýsi pan Fallon – muž, který stojí věčně v pozadí, ačkoliv fakticky ovlivňuje veškeré dění v zemi?

Třebaže jeden z nejhranějších britských dramatiků současnosti Sir David Hare, autor divadelních hitů jako Jak to vidí Amy či Pokoj v modrém a scenárista oscarových snímků Hodiny či Předčítač, zasadil svou společenskou komedii do prostředí vysoké politiky, ani jednou se v ní nepodíváme do parlamentních lavic. Politika se totiž dělá v kuchyních, barech a na squashových kurtech. A za svržením vlády stojí mnohdy důvody zcela prozaické – vztahy partnerské nebo rodičovské.

Hra o lobbistech, politicích a obyčejných lidech, hra s brilantně napsanými dialogy měla svou premiéru v londýnském Národním divadle pod názvem Gethsemane. Hare zde odkazuje na „noc pochyb“, kterou zakusil Ježíš Kristus v zahradě Getsemanské – a podobnou zkouškou nechá projít všechny své postavy. Nevzdávej to je tak hrou o kompromisech a o tom, jak často je člověk v pokušení vzdát se svých ideálů. A jistě má co říct také ke krizi demokracie v současném západním světě, aniž by dramatik Hare připravil své diváky o pořádný kus zábavy.

O autorovi a jeho hře
David Hare se narodil 5. června 1947 jako syn námořníka a prožil spíš skromné dětství. Prestižního vzdělání (v Cambridge) mohl dosáhnout díky sociálním stipendiím, která se začala v 60. letech rozšiřovat.

Jeho životopis je úctyhodný: napsal řadu divadelních her, velkou část na objednávku pro londýnské Národní divadlo, jeho spolupráce s původně divadelním režisérem Stephenem Daldrym logicky vedla až k psaní scénářů pro Daldryho filmové počiny – napsal adaptaci slavných Cunninghamových Hodin (2002), z níž se již stala bezmála filmová klasika, a neméně úspěšný filmový převod Schlinkova Předčítače (2008). Kromě toho sám již od 70. let  úspěšně režíruje ve filmu a v televizi a nezanedbatelná je jeho kariéra režiséra divadelního: vedle řady her svých současníků na prknech britského Národního divadla uvedl Shakespearova Krále Leara, Vanessu Redgraveovou režíroval v premiéře i u nás známého monodramatu Rok magického myšlení Joan Didionové a sám mnohokrát vystoupil na jevišti ve dvou celovečerních autorských monolozích. V roce 1998 jej královna uvedla do šlechtického stavu.

David Hare se ve svých hrách také často vyjadřuje ke stavu věcí veřejných, napsal např. hry o problémech anglikánské církve (Racing Demon, 1990), justice (Murmuring Judges, 1991) či dokonce privatizace britských železnic (The Permanent Way, 2003). Všechny uvedlo londýnské Národní divadlo, všechny byly úspěšné a všechny rozvířily společenskou debatu.

Hare používá i metodu reportážního divadla, které se říkává verbatim neboli doslova!
Tak vznikla i hra The Power of Yes (2009), se kterou se mohli seznámit i čeští diváci - pod názvem Jednoduše a na cokoli ji uvedla činohra pražského Národního divadla formou scénického čtení.

David Hare ve svých hrách spojuje témata veřejná a soukromá (viz komorní psychologická dramata jako Skylight (1995) neboli Skleněný strop, či Vertical Hour (2006) neboli Rozhodná chvíle), protože obojí se v životě člověka prolíná - nelze žít mimo politiku a právě tak nelze dělat politiku mimo život. To je možná vůbec klíčovým Hareovým tématem.

Téma vzájemného ovlivňování osobních životů a politiky je také nosným tématem Getseman. Hra byla s úspěchem uvedena v londýnském Národním divadle (premiéra 11. listopadu 2008, 74 repríz), část publika i kritiky s gustem hledala skutečné aféry, jimiž se Hare při psaní inspiroval, ale o takováto odhalování faktů ve hře vlastně nejde – autor zkoumá stav národa spíš metaforicky než doslovně.

Na Vinohradech uvádíme hru Getsemany pod názvem Nevzdávej to. Český divák nemusí pátrat po konkrétních událostech z britské politiky, o to silněji ovšem můžeme vnímat to obecné a přesahové, co Hare o společnosti, politice a o „obyčejných“ lidech říká a co se tedy velmi týká i nás.


nevzdávej to

 

Text: Otiz
Foto: Divadlo na Vinohradech





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Jak nejraději trávíte letní večery?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání